Srbové

 

Vůbec nevím, jak jsem mohla zapomenout zaznamenat jednu důležitou změnu v mém životě. 
Změnu poměrně zásadní.

Já mám totiž tak nějak novou rodinu. 

Kdepak, žádný mimino, žádný nový můj drahý, ani náhodou. Tohle je asi ještě lepší.
Teda, skvělý je, že je to pořád můj stejný drahý a jako bonus ta rodina.
Srbové. Jako vážně. Přistěhovali se skoro před dvěma lety a první věta, když se objevili na dvorečku byla: "my nejsme Ukrajinci". A  to přesně takovou tou až skoro ukrajinskou češtinou. 

Droboučká mamča po čyřicítce, veliký taťka o pár let mladší a mimino. 

Jsou úžasní.
Mimino už za tu dobu není mimino, ale úžasný raubíř, který nechce mluvit, možná proto, že se nemůže rozhodnout, jakým jazykem začít.
Mamča je pořád droboučká a čím dál unavenější, protože aby tady mohli zůstat, potřebují prachy a tak pracuje, prcek neprcek.
Taťka ještě vyrostl, ale jen okolo bříška a strašně se vzteká, protože má vyhřezlou plotýnku a nemůže do práce. Sedí doma a nudí se.
No, někdo to holt snášet neumí.

Tak nějak jsem k téhle rodince dostala ještě novou mamku. Sousedovu. Byla tady na návštěvě a ač neumí česky a já neumím srbsky, rozuměly jsme si skvěle. Myslím, že nejlepší překladač na světě je alkohol. 

Taky mám okolo sebe spoustu nových chlapů. A je to teda přehlídka mužné síly. A všichni jsou mladší. No fakt luxus.
A ještě lepší je, že si s nimi rozumí i můj drahý, bez ohledu na jazykovou bariéru, takže konečně nesedí jenom s babama. Však už jsem se taky bála, že po probírání receptů k obědu a na lepší směs sody a octa, začne ještě řešit bolavá prsa a výhody vložek a tampónů. 

Naši noví srbští hoši jsou tu různě dlouhou dobu. Tedy, soudím podle jazykových znalostí. S jedním si pokecám úplně v pohodě, s dalším mi zase nestačí ani celá flaška rumu.
Nejlepší je ten nejnovější.
Líbí se mojí malé smradce a tak trénuje angličtinu, aby se domluvila. A srbštinu samozřejmě taky. Nový Srb zas začíná s češtinou. A je fakt, že na to, že tu ještě není ani měsíc, nemáme moc velké problémy. No, tak prostě mluvíme pomalu. My česky, on srbsky.

Ovšem prckova maminka je prostě nejlepší. Mám tu ženskou fakt hodně ráda. Je srbsky srdečná a vřelá, ale není výbušná, jako její muž.
A peče. Peče jídla, která jsem v životě nejedla. Třeba čaje. Já bych řekla, že to jsou sýrové kynuté buchty. Nebo pitu. Jaj, to je žrádlo. A pogáču se naučila i malá smradka a dneska je k večeři. 

No, ale konec radostem, soused ukončil neschopenku, vzdal práci ze zdravotních důvodů a teď má posledný týden na to, aby si našel novou práci, jinak mu zruší pobyt. A v tom případě nám odjedou všichni a nám tady bude smutno.
Takže všichni aktivně hledáme práci pro chlapa, co nedokončil střední školu, protože rychlý prachy a co vlastně nemůže tahat těžký věci a kterému to vlastně jde úplně nejlíp za barem, už proto, že nepije.

A tak nám držte palce.