Náročné období
Asi bych potřebovala trochu pozlatit dny všední. Momentálně jsem skoro nezaměstnaná. Skoro... Od nezaměstnanosti mě dělí prakticky jen výpověď ze zaměstnání. A na tu čekám. Už vlastně poměrně dlouho. Už koncem roku bylo jasné, že firma, kde jsem zaměstnána, jde do kopru. Od ledna už to bylo jisté. První lednové pondělí jsme zahajovali výprodej toho zbytku, co nám zůstal na krámě. V pěti lidech. Další podnělí jsme na to byli už jen čtyři a od pátku jen dvě. Poslední lednovou středu jsme musely předat klíče a prostory, přestože tam ještě nějaké zboží zbylo. Jako ono to mohlo dopadnout jinak, kdyby likvidátor neležel v nemocnici s mrtvicí. Takhle jsem tahala chudinku mojí slečinku do práce, kde jsme za den odbavily jen asi čtyřicet zákazníků. A průměrný nákup byl asi pětatřicet korun. Fakt dlouhé směny, to mi věřte. Vtipné je, že vlastně nemáme výplatu už od listopadu. Jakože i za ten listopad. Ještě vtipnější bylo, že na jednom konci za mě tahal ...